Loupak.cz - Vtipy

Ředitel věznice si zavolá vězně a povídá: „Jak vysoko vyskočíš?”
A vězeň odpoví: „Moc ne, asi tak půl metru.”
Ředitel ho odmění dvěma rohlíky.
Zavolá si dalšího vězně: „Jak vysoko vyskočíš?”
„Asi tak metr.”
Ředitel mu dá půlku chleba.
Vězni si to pak povídají, že prý kdo vyskočí výš, dostane větší příděl. A za chvíli zavolá ředitel dalšího vězně: „Kolik vyskočíš do výšky?”
A vychytralý vězeň odpovídá: „Asi tak čtyři metry.”
Ředitel bez váhání pronese: „Zastřelit, přeskočí plot!”

Žena přijde na policejní stanici: „Prosím vás, pomozte mi, můj manžel se ztratil.”
Policista založí papír do stroje a povídá: „Můžete nám ho popsat?”
„No, měří asi 160 cm,” začne žena, „váží 90 kg, má pleš, velké břicho, falešné zuby... Víte co? Zapomeňte na to!”

Dva policajti jdou po chodníku a vidí pětikorunu. Jeden nadhodí: „Proč nesebereš těch pět korun?”
„Já se ti za pět korun neohnu!”
„Ty blázne, vždyť s tím se dá telefonovat!”
„Tak to už je něco jiného!” mění svůj názor první, zvedne pětikorunu, přiloží si ji k uchu a křičí: „Halóóó...”

Vsadí se tři chlapi, kdo se potopí nejhlouběji.
Potápí se první, po chvíli vyplave a říká: „Byl jsem v hloubce 1000 m, a viděl jsem německou ponorku.”
„A jak jsi to poznal?”
„Zahajloval jsem jim a oni mi odpověděli.”
Potápí se druhý a po chvíli vyplave a říká: „Byl jsem v hloubce 2000 m, a viděl jsem americkou ponorku.”
„A jak jsi to poznal?”
Zasalutoval jsem jim a oni mi odpověděli.
Potápí se třetí a po chvíli vyplave a říká: „Byl jsem v hloubce 3000 m, a potkal jsem policejní ponorku.”
„A jak jsi to poznal?”
„Zaklepal jsem jim na okýnko ve dveřích a oni mi otevřeli!”

Jede zahradník s policistou k moři. Policisty si holky pořád všímají a zahradníka vůbec, tak se ho po nějaké době ptá: „Jak ty to děláš, že si tě ty holky pořád všímají?”
„No, to máš jednoduchý. Strčíš si do kalhot bramboru - ale pořádnou!”
Zahradník s tím chodí celý den, ale nepomáhá to.
„Mně to nějak nejde,” stěžuje si večer.
Policista si ho prohlíží a pak se rozchechtá: „Víš, já bych si tu bramboru dal spíš zepředu než zezadu!”

„Slečno, kolik vám je let?”
„A kolik byste mi hádal?”
„Nezapomínejte, kde jste, obžalovaná!

Proč mají policajti auto víc široké než dlouhé?
Aby se nehádali, kdo bude sedět vepředu.

Do paneláku vběhne policista a zabuší na jedny dveře: „Otevřete, jsem policista!”
Za dveřmi se ozve: „Nejdřív mi ukažte svůj služební průkaz, náš pes je taky chlupatej a není polda!”

Jeden člověk neměl peníze a přemýšlel, jak je získat. V práci se moc nevydělávalo, krást se bál. Nakonec se rozhodl, že bude falšovat peníze. Další dilema bylo, jaké hodnoty. Usoudil, že falšovat 200koruny by se mu nevyplatilo a 500koruny se mu zdálo moc. Nakonec vyrobil falešnou 250korunu. Potom zvažoval, co koupit nejlevnějšího. Nakonec se celý nervózní vydal do trafiky koupit krabičku sirek. Paní v trafice mu prodala sirky a dostal nazpátek tři sedmdesátikoruny, třicetikorunu, devítikorunu a osmdesátník.

Policajt se připravuje na schůzku. Je z toho celý nervózní, tak požádá svého nadřízeného, ať mu poradí, co má dělat: „Pane kapitáne, já mám dneska rande a jsem z toho celý nesvůj.”
„Opravdu? Tak to ti rád pomůžu. Půjdu tam s tebou a budu ti radit ze křoví.”
Po půlhodině v parku. Slečna už přichází a usedá na lavičku vedle našeho policajta. A kapitán začíná radit.
„Posuň se blíž,” šeptá.
„Cože?”
„Blíž.”
„Aha.”
„A teď ji vezmi za ruku.”
„Cože?”
„Za ruku.”
„Hm.”
„A teď za trup.”
„Cože?”
„Za trup.”
„Tramtadadááááá!”