Loupak.cz - Vtipy

Při riskantním zátahu na ozbrojené ruské pašeráky byl lehce zraněn jeden policista. Přivřel si hlavu do okénka služebního vozu...

Žena přijde na policejní stanici: „Prosím vás, pomozte mi, můj manžel se ztratil.”
Policista založí papír do stroje a povídá: „Můžete nám ho popsat?”
„No, měří asi 160 cm,” začne žena, „váží 90 kg, má pleš, velké břicho, falešné zuby... Víte co? Zapomeňte na to!”

„A proč myslíte, že šel ten chlap tak rychle ke dnu, když říkáte, že to nebyla vražda, ani nehoda?” ptá se soukromé očko neschopných chorvatských policistů.
„To my víme přesně,” odpoví mu muži zákona, „měl žlučníkové kameny!”

Dva policajti jdou po chodníku a vidí pětikorunu. Jeden nadhodí: „Proč nesebereš těch pět korun?”
„Já se ti za pět korun neohnu!”
„Ty blázne, vždyť s tím se dá telefonovat!”
„Tak to už je něco jiného!” mění svůj názor první, zvedne pětikorunu, přiloží si ji k uchu a křičí: „Halóóó...”

Soudce na soudě: „Takže, milá paní, vy jste na obalu namísto Podávat s ledem četla Podávat s jedem?”

Policajt se připravuje na schůzku. Je z toho celý nervózní, tak požádá svého nadřízeného, ať mu poradí, co má dělat: „Pane kapitáne, já mám dneska rande a jsem z toho celý nesvůj.”
„Opravdu? Tak to ti rád pomůžu. Půjdu tam s tebou a budu ti radit ze křoví.”
Po půlhodině v parku. Slečna už přichází a usedá na lavičku vedle našeho policajta. A kapitán začíná radit.
„Posuň se blíž,” šeptá.
„Cože?”
„Blíž.”
„Aha.”
„A teď ji vezmi za ruku.”
„Cože?”
„Za ruku.”
„Hm.”
„A teď za trup.”
„Cože?”
„Za trup.”
„Tramtadadááááá!”

Do paneláku vběhne policista a zabuší na jedny dveře: „Otevřete, jsem policista!”
Za dveřmi se ozve: „Nejdřív mi ukažte svůj služební průkaz, náš pes je taky chlupatej a není polda!”

Policisté zadrží mladistvého zlodějíčka.
„Tak jsme tě konečně dostali, parchante!” libuje si komisař a předem slibuje chuligánovi: „Jen počkej, ty si to u nás na stanici odskáčeš!”
„Klidně, dědo,” odsekne výrostek, „ale hlavně hněte kostrou, za dva dny mi bude osmnáct!”

„Pane svědku, znáte obžalovaného?”
„Ano, pracovali jsme spolu v bance.”
„A kdy to bylo?”
„Asi před dvěma měsíci nad ránem.”

Jeden člověk neměl peníze a přemýšlel, jak je získat. V práci se moc nevydělávalo, krást se bál. Nakonec se rozhodl, že bude falšovat peníze. Další dilema bylo, jaké hodnoty. Usoudil, že falšovat 200koruny by se mu nevyplatilo a 500koruny se mu zdálo moc. Nakonec vyrobil falešnou 250korunu. Potom zvažoval, co koupit nejlevnějšího. Nakonec se celý nervózní vydal do trafiky koupit krabičku sirek. Paní v trafice mu prodala sirky a dostal nazpátek tři sedmdesátikoruny, třicetikorunu, devítikorunu a osmdesátník.